Historie školy

První zmínky o školní výuce v Libhošti jsou již z roku 1766, kdy výuka probíhala v chalupách, později také na místní faře. První samostatná budova školy však byla v Libhošti postavena v roce 1862 jako jednotřídní. O deset let později, v roce 1872, se na naléhání správce školy a významného učitele Kajetána Kociána i školských úřadů, rozhodla obec budovu rozšířit. Naneštěstí novou stavbu zničil požár i s dalšími dvanácti chalupami v okolí. Za podpory obce, místního obyvatelstva a také za finančního přispění samotného císaře Františka Josefa I. se ještě v témže roce stavbu podařilo opravit a dokončit.  Školu tak mohlo navštěvovat téměř 200 žáků.

Na pětitřídní, tak jak ji známe dodnes, byla škola rozšířena ve letech 1911 – 1912. Hlavním důvodem byl vzrůstající počet žáků. Tehdy jich školu navštěvovalo skoro 300 a počet každým rokem vzrůstal. Například v letech 1916 – 1917 měla škola v Libhošti 322 zapsaných žáků, což je 3,5krát více než dnes.

Mezi významné osobnosti, které se podílely na rozvoji školství v obci Libhošť a nesmazatelně se tak zapsaly do historie obce jsou  Jan Sobek - učitel a pozdější správce školy na jižní Moravě, Jan Kranich - pozdější profesor na učitelském ústavu v Brně a Slezské Ostravě, František Štindl - který proslul jako organizátor rozvíjejícího se hasičstva v českých obcích na Kravařsku, Kajetán Kocián - správce školy a řídící učitel, Alois Vavřík - učitelský reformátor, pozdější starosta dnešní části Ostravy v Mariánských Horách, Lambert Grossmann - správce školy a řídící učitel, Jaroslav Stara - vlastivědný pracovník, který spolupracoval např. s Emilem Hanzelkou, zakladatelem Lašského muzea v Kopřivnici, Ladislav Pospěch - kapelník a organizátor hudebního a kulturního života na Novojičínsku a mnozí další.